BUŠTÌHRAD - OBEC MEZI VODOJEMY
Blížíme-li se k Buštìhradu ve smìru od Prahy, Kladna èi
Slaného vždy je dominantou zajímavá stavba vodojemu.
Dnes se vìnujeme tomu "buštìhradskému". Ve smìru od
Kladna je první stavbou v obci. Podívejme se na jeho historii.
Ta souvisí s výstavbou obecního vodovodu. Z naøízení "okres-
ní správy politické" musely být uzavøeny obecní studánky v øíj-
nu 1926 (aby koneènì bylo zamezeno šíøení nakažlivých
nemocí èas od èasu se vyskytujících). V polovinì roku 1927
zaèala na popud místního zastupitelstva firma Ing. Jaroslav
Matièka z Prahy se zkušebními vrty. Ale koneèným impulsem
pro zahájení stavby vodovodu byl až požár v srpnu roku 1929,
pøi nìmž vyhoøelo obytné stavení a kovárna za pøihlížení tøí
hasièských sborù, které nemohly úèinnì zasáhnout pro velký
nedostatek vody. Hned v záøí rozhodlo zastupitelstvo uèiniti
výpùjèku jednoho milionu Kè na stavbu vodovodu. Celou
stavbu provádìla fi Matièka s dìlníky z obce, aby bylo po-
moženo s velkou nezamìstnaností v dobì krize. Voda byla
èerpána ze tøí vrtaných studní v místì, kde se øíkalo V Lim-
burnì. Je to údolí pod lesem "Dlouhé boroviny" táhnoucím se
ve smìru od tzv. Bílé skály v Kroèehlavech pøes Høebeèskou
køižovatku smìrem ke Svatému Jánu. Kolaudace trubné sítì
byla provedena v srpnu roku 1933. V témže roce byl též dán
do provozu vìžový vodojem, který podle projektu úøednì au-
torizovaného civilního inženýra Dr. Josefa Bureše z Prahy-
Vinohrad provedla firma Ing. Brázdil a Dr. Ješ Praha. Vlastní
stavba byla vysoká 25 m a objem nádrže 225 m3 mìl zajistit
stabilní zásobování vodou pro celou obec, pivovar i zámecký
statek. Ale vlastní uvedení do praxe ukázalo, že vody èerpané
ze studní v údolí po vodojemem je stále málo. Studnì se musí
prohloubit, náklady rostou, kvùli výkonnìjším èerpadlùm se pøi-
stavuje transformátor (staví fi Brynda Høebeè). Obec se zad-
lužuje èástkou blížící se tøem miliónùm korun a v období krize
a velké nezamìstnanosti obèanù není schopna plnit své fi-
nanèní závazky. V roce 1934 ještì pøesto musí vykoupit po-
zemky pro zøízení ochranného pásma u studen vodovodu.
V suchých létech 1935 a 36 vodovod neuspokojuje potøeby
obce a vede se jednání o pøipojení na vodovod ze Cvrèovic.
Pøes všechny tyto potíže vznikla v Buštìhradì stavba ve své
dobì tak dominantní, že když v roce 1945-6 stavìli nìmeèní
zajatci novou silnici podél Lidic (tzv. betónku) byla orientována
pøímo proti vodojemu.
Jedinou závažnìjší závadou za léta provozu byla v r. 1938
vichøicí stržená plechová støecha, která byla nahrazena pouze
asfaltovým nátìrem (opìt provedla fi Brázdil a Ješ z Prahy).
Vodojem dále spolehlivì sloužil až do 80-tých let, kdy zaèala
být problematická kvalita vody ze zdrojù, nyní již na úpatí
døíèské ocelárny.
Když byl v r. 1983 vybudován lidický vodojem napojený již
na systém KSKM (Kladno, Slaný, Kralupy, Mìlník), který je
navíc umístìn na vyšší kótì a má vìtší kapacitu, byl nejdøíve
v r. 1984 odstaven místní zdroj a posléze v r. 1985 pro netìs-
nost nádrže a nízkým tlakùm v èásti obce provoz buštìhrad-
ského vìžového vodojemu definitivnì zastaven. Vlastní stavba
zaèala chátrat. Podnik Støedoèeské vodárny se jí zbavil
a nepotøebnou stavbu prodal.
Dnes je ve vlastnictví soukromé osoby a slouží jako nosiè
telekomunikaèních zaøízení a je též díky svému umístìní pøi
hlavní komunikaci využíván jako reklamní poutaè. Díky pos-
tupnému vzrùstu stromù vysazených v okolí již pøestává být tak
dominantní a s ohledem ke své vzhledové zchátralosti již
pøestal být pøitažlivou dominantou obce.
V èlánku jsem zmínil nový vodojem lidický, ale ten snadno
pøehlédneme. Krèí se v alejíèkách poblíž pøechodu pøes silnici
do Lidic. Zajímavìjší historii má vodojem na Vypichu, o kterém
si možná povíme nìco pøíštì.
Jaroslav Pergl
Informace poskytla buštìhradská kronika a ing. Barták ze støedoèeských vodáren a.s. Kladno